Česky

English

Français
Česká rada dětí a mládeže

Vlnka Vlnka

Odpovědi na dotazník ke Konferenci EU o mládeži, který byl zveřejněn na našich stránkách

I. Občanská společnost

Vidí mladí lidé sami sebe jako (aktivní) účastníky nebo jako pouhé konzumenty, tj. objekty spotřební společnosti?

  • Asi jak kdy a jak kdo. Ten, kdo se snaží dělat něco pro mládež se na druhé dívá jako coby na aktivní účastníky. Ale ve větší míře jde o pouhé konzumenty toho, co je jim nabídnuto.
  • Čím dál tím více jako konzumenty.
  • Mladí lidé vidí sami sebe jako aktivní účastníky občanské společnosti.
  • Spoustu věcí mohu, což je pozitivní, ale mám pocit, že se zásadními věcmi, tedy s věcmi tzv. vysoké politiky jako občan nepohnu.
  • Podle mého názoru se sami vidí jako aktivní účastníci, kteří jsou schopni pracovat i pro druhé.
  • Ve velké míře jsou spíše konzumenty možností. Je skupina, která se zúčastňuje každé aktivity, která je dosažitelná a to z různých oblastí, řada jiných odmítá cokoliv, co vyžaduje jakoukoliv vlastní námahu. Těch druhých je ale naštěstí menšina.
  • S postupem věku pocit spotřeby stoupá, ale obecně jsou rozhodně aktivnější než předchozí generace.

V jaké míře nabízí společnost mladým lidem dostatečný prostor pro vyjádření jejich názorů a pro provádění akcí a opatření, která by podle jejich mínění mohla být prospěšná pro společnost. Do jaké míry poskytuje společnost mladým lidem prostor naučit se přebírat odpovědnost a experimentovat s různými formami sociální účasti a s mechanismy solidarity?

  • Nechápu pojem prostor pro přebírání odpovědnosti. Nikomu neni odpovědnost milá. Dnešní společnost spíše nabízí mladým prostor k nepřebírání odpovědnosti. Dokud ji mít nemusí, tak se do ni neženou. Prostoru pro společensky prospěšné akce a názory je zřejmě dost, leč společnost je příliš laxním a neosobním posluchačem.
  • Společnost nevytváří dostatečný prostor mladým lidem pro vyjádření svých názorů. V případě, že vytvoří tento prostor nebere příliš vážně jejich názory ( ani se někdy neseznamuje s obsahem.)Jedná se převážně pouze o formální vyslechnutí.
  • Mám pocit, že názory mladých lidí jsou poslouchány až tehdy, pokud z toho koukají peníze, nebo alespoň popularita. Když se obrátím na např. na starostu nějaké městské části, mám šanci, že poslouchá, slyší a přemýšlí. Pokud však oslovím např. určitého poslance, mám pocit, že pokud to pro něj osobně nemá konkrétní přínos, tak prostě „zrovna nemá čas”.
  • V tomto ohledu u nás je problém s finanční stránkou akcí a velkým množstvím nutných povolení
  • Starší se obtížně zbavují monopolu na pravdu, mladším chybí při sdělování odlišných názorů většinou takt a normální úcta ke starším. Prostě se musí naučit sdělovat i negativní stanoviska kultivovaně. To by ale měli umět i ti starší vůči mladým :-)))
  • Obecně příležitosti jsou, ale v konkrétních situacích (v institucích) jsou jim kladeny neuvěřitelné překážky, resp. nedělá se nic, co by jim to umožnilo. Je to o lidech (zvláště o „šéfech”, bojících se o své křeslo, kteří raději nic nemění ...).

V jaké úrovni účasti se mladí lidé cítí být vyloučeni? Jaké jsou zkušenosti mladých lidí s intolerancí a rasismem? Jak vnímají metody k zastavení vyloučení ze společnosti a potlačení rasismu? Jaký druh podpory by mladí lidé rádi viděli při úsilí o vyvarování se vyloučení ze společnosti (v rodině, ve škole…)?

  • U dětí ze Žižkova je tento problém složitější.
  • Mladí mají pocit a velmi často i oprávněný, že se neberou vážně nikde, ani v těch oblastech, kde se jedná právě o ně, je to však otázka přístupu každého jednotlivce z řad dospělých, a to na jakékoliv úrovni. Jsou i takoví, kteří projeví opravdový zájem a zamyslí se nad ním. Jsou však často „přemoženi” většinou, která takto nesmýšlí a proto zpětná vazba na podněty mladých je minimální
  • Někdy mám pocit, že intolerance a rasismus jsou slova zneužívaná jen k získání popularity. Kdo o těchto problémech mluví, je „populární”.
    A na druhou stranu mívám občas pocit, že skupiny obyvatel, které jsou vystavovány intoleranci a rasismu, zneužívají svého postavení k získání výhod. Domnívám se, že spousta úředníků na stejnou žádost řekne ano raději romovi, než gadžovi, protože gadža to zkusí jinak, ale rom si jde stěžovat a úředník má strach, aby jej někdo neobvinil z rasismu.
  • V našem prostředí minimální. I když to není jenom problém velkých aglomerací.
  • Cítí se být vyloučeni (mluvím o školní mládeži, SŠ) z rozhodování o škole samé, přestože ta by měla rozhodně odpovídat jejich představám víc, než zkostnatělé představě zkostnatělého pedagoga předdůchodového věku.

Dokáží stávající sdružení (organizace) vyhovět potřebám / očekáváním účasti mladých lidí v občanské společnosti? Měly by tyto organizace zrevidovat svůj přístup? Měla by se dát přednost jiným formám sociální organizace (např. peer skupinám nebo mikroprojektům), jestliže se ukáže, že efektivněji reagují na touhu mladých lidí po dosažitelnějších projektech?

  • Myslím, že při zodpovědném přístupu k věci současná sdružení dokážou vyhovět. To ovšem neznamená, že bychom neměli neustále revidovat svůj přístup k dětem a mladým. Také to neznamená, že pokryjeme všechnu mladou populaci. Pro určité sociální skupiny by samozřejmě vyhovovaly lépe jiné programy. Velkou výhodou práce ve sdruženích je právě tvořivý prostor pro mladé a možnost dlouhodobě i krátkodobě utvářet tu "svoji"sociální skupinu, jež je článkem sdružení.
  • Nelze jednoznačně hovořit obecně o sdruženích jako celku. Je to opět závislé od konkrétních klíčových osob ve vedení sdružení. Sdružení, kde skutečně na řízení, cílech, programech participují samotní mladí lidé není příliš mnoho přitom nejsou nahraditelná žádnou jinou formou. Participace mladých na řízení je od určitého věku opravdu žádoucí.
  • Myslím, že ve spoustě organizací, zabývajících se naplněním volného času dětí a mládeže si dnes všichni mladí mohou najít to co potřebují.
  • Chybí účinná motivace mladých. Organizace se jim často podbízejí v rámci různých programů - nelze zobecňovat.
  • Věřím spíš jiným formám, neotřelým, novým, MENŠÍM, a tím i efektivnějším.

Značný počet mladých lidí rezignuje (stejně jako dospělí lidé) na účast na politickém dění. To zahrnuje problém poznat, jak mohou mladí lidé získat šanci ovlivnit výběr a změny, které určují jejich budoucnost, a na jaké úrovni (lokální, národní, evropské). Co demotivuje mladé lidi v současné politické kultuře a jak to může být řešeno? Jaké mají mladí lidé návrhy týkající se vzdělávacích modelů politické a společenské účasti, mají se podporovat iniciativy politické účasti? Do jaké míry jsou takové iniciativy, jako jsou místní rady nebo parlamenty mládeže, odpovědí na tento problém, nebo to je pouhé alibi?

  • Je to alibi. Netahat mladé do politiky, jinak budou jako dospělí stejně znechucení a rezignovaní.
  • Rezignace mladých je tehdy, pokud mladí nenaleznou nějaký prostor a podporu, zde je opravdu nezastupitelné místo dospělých, kteří jim budou opravdově naslouchat, vést s nimi diskusi a pak jim být oporou při prosazování některých názorů, vyjednávat a přesvědčovat kompetentní dospělé osoby o oprávněnosti a potřebnosti takových jednání. Vytváření dětských parlamentů a rad - jako účelové skupiny s jednorázovými aktivitami bez systematické dlouhodobé společné práce je formální záležitostí. Při dlouhodobé a systematické práci s takovými mladými lidmi - zejména věkové ka. od 13 - 14 let výše - je velmi přínosné (každý musí vědět, koho v radě zastupuje a za koho hovoří)Nutno však připomenout, že nejsložitější je někdy přesvědčit kompetentní orgány o smysluplnosti takové činnosti, která nesmí být jen formálním setkáním bez konkrétní odezvy, kterou mladí mohou posoudit. Formální realizace má spíše negativní dopad.
  • Mám smutný pocit z toho, že spousta politiků se chce jen líbit. Proto připouští veřejně různé parlamenty mládeže a jiné aktivity, kde se mohou mladí vyjádřit. Leč domnívám se, že při morálce současné politické scény je to jen - promiňte mi ten obrat - házení perel sviním, protože pro PÁNY to je jen práce navíc.
  • Chybí jim vzory. Přibývá zklamání ze skutečnosti. Poctiví je jen málo úspěšný. Bohužel se prosazuje agrese, bezohlednost. Proto řada mladých než by riskovala raději pasivně přihlíží.
  • Připadá mi to spíš jako alibi, protože faktický vliv je nepatrný.

V oblastech životního prostředí, jak integrovat akce mladých lidí a jejich sdružení se sektorem pro životní prostředí (včetně životního prostředí ve městech) a jak podpořit lepší součinnost?

  • Stačí všímat se a ohodnotit (byť jen formálně) aktivity mladých. Především však dát prostor pro výchovu a pro získání kladného vztahu k ŽP a přírodě, čehož lze ovšem docílit jen v přírodě.
  • Životní prostředí je oblast, která skýtá velký prostor pro aktivní zapojení mladých ( je to i ve vztahu, jak vnímají budoucnost). V této oblasti se setkáváme s dobrou spoluprácí na základě dobře fungujících organizací
  • Dám příklad:
    Ve městech je spousta nebytových prostor, které se městu již dlouhou dobu nepodařilo nikomu pronajmout. Jelikož se jedná o neatraktivní místa z hlediska podnikání, ještě dlouho se městu tyto prostory nepodaří pronajmout.
    Vím, že spousta organizovaných dětí se nemá kde scházet. Já bych uvítal řešení, při kterém by byla podepsána smlouva o bezplatném, nebo levném pronájmu za protislužbu, kdybychom například udržovali místní park v čistotě. Myslím, že těch X brigád ročně za to stojí.
  • V mnoha případech se mi stalo, že jsem s oddílem chtěl udělat nějakou tu brigádu, ale ze strany obecních úřadů, nebo i Lesů ČR jsem byl odmítnut.
  • Pokud se podaří mladí získat pro cokoliv, integrují se přirozeně i bez vymýšlení různých podpor. Problém je tedy opět spíš ve vytvoření „čistého” prostoru pro činnost.

Jaké kroky musí být přijaty, aby se obavy a zájmy mladých lidí mohly transformovat do akcí a vzdělávacích procesů, které podporují sociální integraci mladých lidí a které je mohou dlouhodobě, i po vyřešení krátkodobých potřeb, angažovat k řešení urgentních a specifických problémů? Co je třeba učinit pro to, aby byli mladí lidé v této oblasti uznáváni jako plnohodnotní aktéři?

  • Ad a - Podpořit mimoškolní aktivity a mimoškolní rozvoj osobnosti (včetně netradičního vzdělání).
  • Ad b - Dopřát jim sluchu, jinak nijak.
  • Osvěta u všech dospělých na všech frontách se zdůrazněním u osob s klíčovým postavením ve vztahu k rozhodování o koncepčnosti, zákonodárství, politice a pod. Brát mladé lidi jako svéprávné, myslící a zodpovědné jedince a nevnímat je jako konkurenci - popřípadě jako ohrožování svého postu. Využívat jejich pohledu jako inspiraci, spolupracovat s mladými, usměrňovat je, ale ne je direktivně řídit nebo ignorovat. Stanovit zodpovědnost dospělých v klíčových postaveních za efektivní spolupráci s mladými.
  • Proboha! Kdo vás učil mluvit česky? :-)
  • Uvědomit si možnost, že i názor a pohled člověka nezasaženého zkušenostmi nemusí být nutně hloupý, ale rozhodně může být mnohým nepohodlný!!
II. Ekonomická struktura (možnosti zaměstnání)

Jak prolomit izolaci mladých lidí, kteří jsou vyloučeni ze společnosti, a pomoci jim (kromě pomoci, která je jim poskytována za účelem jejich znovuzapojení) poskytnutím důvěry a podporou zaučení? Ve většině členských zemí existují podobné iniciativy, avšak bývají pouze krátkodobé. Jaké jsou překážky, které znemožňují rozeznat cenné iniciativy nebo ty iniciativy, které by mohly být dále rozšířeny?

  • Ad 1 - Osobním přístupem, zainteresováním vedoucího i samotného mladého jedince.
    Ad 2 - Překážkou je vzdálenost mezi úředníkem a lidmi z praxe.
  • Věnovat pozornost rozhodujícímu období, kdy mladý člověk ukončí vzdělání ( jakékoliv) a je úspěšný nebo neúspěšný na trhu práce. První kontakt s trhem práce je tou křižovatkou , na které si mladý člověk vybírá svůj směr. Tedy cíleně se zaměřit na co nejrychlejší nástup do práce ( pracovní návyky, zkušenosti s kolektivem, se učí v tomto období). Později již může mladý člověk ztratit motivaci
  • Otázka je proč jsou někteří vyloučení ze společnosti. Jaký je jejich vlastní přístup k dané problematice. Je potřeba podporovat ty, kteří mají zájem.

A co iniciativy, které se objevují mimo rámec klasického školení a které umožňují mladým lidem získat užitečné dovednosti a interpersonální a sociální kompetence, jež posilují možnosti zaměstnání? Co by se mělo učinit, aby se povědomí o těchto iniciativách rozšířilo natolik, aby byla zajištěna jejich další existence a posílily se vazby s trhem pracovních příležitostí?

  • Interpersonální kompetence se dají získat pouze v kolektivu vrstevníků, který je možno jakožto sociální skupinu ovlivňovat zevnitř samotnými účastníky.
    Zbytek otázky - nevím.
  • Prokázat jejich efektivitu a jejich potřebu. Potřeba vyvolává zájem.
  • Musí být zřejmé, že dobrá práce se vyplácí ...
  • Měla by se posílat výuka společenským vědám, aby si uvědomili jejich účinnost a uplatnitelnost v životě samém, aplikovat do škol projekty s podobnými náměty ... dělám to tak ...

Mělo by se ohraničit zaměstnání, tak jak je nyní pojímáme, aby byl někdo uznán jako součást aktivního obyvatelstva? Měly by být i jiné formy aktivity, než je zaměstnání, uznávány a hodnoceny na stejné úrovni, jako je hodnoceno zaměstnání? Neměly by tyto aktivity hrát důležitou roli při přispívání k nezávislosti a sociální integraci mladých lidí? Jak toho můžeme dosáhnout?

  • Určitě bych kladl větší váhu na mimopracovní a mimoškolní aktivity, než je tomu dnes. Povýšit tyto aktivity jinam, než na pouhé „vyplnění volného času”.
  • Na úroveň zaměstnání v sociálním významu by měly být dány aktivity jako je celodenní péče o člena rodiny nebo cizího člověka (stáří, nemoci, hendikep), dále by to měla být výchova dětí (měla by být zajištěna možnost i vzdělávání v oblasti rodičovstí - např. formou večerní univerzity) a další skupinou jsou aktivisté v oblasti neziskových organizací a to zejména ti, kteří jsou v tomto období nezaměstnaní.
  • Formy by jiné být ani (de iure) uznány nemusely - ony existují paralelně a podle mě jsou přijímány. Ale otázka není příliš průzračně formulována ...

Jak můžeme posílit a zhodnotit iniciativy, které mladí lidé sami přijímají, jako je například zakládání různých podniků?

  • Nevím.
  • Zjednodušení a zprůhlednění legislativy vyhlášením různých nabídek - např. formou projektů, výběrových zakázek atd. - pomoc formou kontaktů a poradenství při rozjezdu.
  • Chybí finanční prostředí, výbornou průpravou je práce fiktivních firem na SŠ
III. Zdraví

Výzkum zdraví často znamená i přijímání určitých rizik. Co nám mohou mladí lidé o těchto rizicích říci (o jejich původu, důvodech)? A co nám mohou říci o způsobu, jak tato rizika snížit a jak jim předcházet?

  • Myslím si, že v oblasti prevence a informovanosti mládeže, i celé společnosti, bychom měli co zlepšovat
IV. Autonomie mladých lidí

Jaké akce by měly být přijaty v různých sektorech (včetně mobility, venkovských / městských infrastruktur / bydlení) , aby mohli být mladí lidé naprosto autonomní (samostatní)?

  • Výstavba levných bytů, větší možnost praxe při studiu
  • Proč by měli být mladí lidé naprosto autonomní. Co je to mladý člověk? Děti jsou dětmi proto, aby nemusely být autonomní. Mladým chybí k autonomitě snad jen fungující trh s bydlením.
  • Prvořadé je řešení trvalého i přechodného bydlení ( možnost i svépomocně se podílet na stavbě jako náhradou za finance). Vybudování základní infrastruktury včetně možností mít různé prostory na scházení se, možnosti aktivně zasahovat do nabídky volnočasových aktivit. Nabídky vzdělávacích a pracovních možností.
  • Myslím, že není účelné být naprosto autonomní - vždyť hodnota odpovědnosti jasně ukazuje, že je přijímána minimálně stejně pozitivně jako samostatnost.

Jaké jsou následky takové autonomie pro mladé lidi? A jaké jsou důsledky pro společnost?

  • Podpora zodpovědnosti, vytváření kladného vztahu ke společnosti, vliv na rozvoj kladného hodnotového systému a důsledkem pro společnost je její rozvoj.

Příjem je důležitou součástí samostatnosti a integrace. Bylo by zajímavé s účastníky prodiskutovat pojem „aktivity produkující příjem”; způsoby pomoci vytváření zdrojů, pojem základních univerzálních potřeb; schopnost mladých lidí vytvářet zdroje a potřebnou pomoc k jejich rozvoji.

  • Velmi často se předpokládá, že mladí lidé (zejména studenti) budou rádi a ochotně pracovat bez jakékoliv finanční náhrady. Tento fakt je degradací kvalitní lidské práce (a to zejména ještě ve vztahu k faktu, že alternativním trestem v trestním řízení je obecně prospěšná práce. Odvede-li mladý člověk opravdu užitečnou kvalitní práci, měl by být za ni ohodnocen - byť symbolicky. I to je důležité pro tvorbu hodnotového systému. Jen na základě adekvátního ohodnocení své práce poznává její hodnotu a později a může takovou službu poskytnout i bez finančního ohodnocení.

A co potřeba dobrodružství u mladých lidí a možnosti, které nabízí současná společnost?

  • Dobrodružství může být významnou motivační složkou v pozdějších letech života, včetně začlenění do společnosti. Také je lékem na různé sociopatogenní jevy.
  • Dobrodružství je široký pojem. Lze jej v řadě pozitivních aktivit nalézt ve vhodně nabídnutých a kvalitně realizovaných činnostech - např. adrenalinové sporty, lanové aktivity ... Jejich společným základem je kombinace sáhnutí si na dno svých psychických a fyzických možností, kdy pomocný rámec vytváří skupina

Jaká opatření týkající se bydlení by měla být přijata při vědomí toho, že situace v tomto sektoru má vliv na život mladých lidí v různých podmínkách (nezávislý život, přechod na trh práce, založení rodiny)?

  • Bydlení by mělo být přístupné na volném trhu v dostatečně široké cenové a tedy i kvalitativní škále.
  • To je zejména otázka zaměstnanosti, přiměřenosti výdělků. Systém minimálně zúročených půjček s možnostmi přidělování cílových bonusů.
  • Budování malometrážních bytů, nejlépe zařízených, a tím vyhovujících mobilitě. Také sem patří překonání společ. bariér (soužití spolubydlících je chápáno jako nemravné bez ohledu na skladbu pohlaví) ...

Autor: ČRDM | 03. 02. 2004 | 5867 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

Vlnka
Projekty

Evropská karta mládeže EYCA – využijte slevy pro mladé po celé Evropě!

Adam – zpravodajský a informační servis sdružení dětí a mládeže

72 hodin – Ruku na to! – tři dny dobrovolnických aktivit po celé ČR

Bambiriáda 2013

Logo projektu „Finanční gramotnost v neformálním vzdělávání“

Kamchodit.cz – Databáze volnočasových aktivit

Kecejme do toho – strukturovaný dialog mládeže

Klíče pro život

Cena ČRDM PŘÍSTAV

Soutěž Má vlast v srdci Evropy

Využíváme monitoring:

Monitoring médií NEWTON Media

Vlnka

© ČRDM 1999 - 2013, e-mail: webmaster@crdm.cz
Tyto stránky jsou umístěny na serveru ADAM.CZ.
Tento web byl vytvořen pomocí phpRS.
Přihlaste se k odběru novinek z www.crdm.cz (pomocí služby RSS)! Navštivte stránku ČRDM na Facebooku!