Odpovědi na dotazník ke Konferenci EU o mládeži, který byl zveřejněn na našich stránkách

Autor: ČRDM <webmaster(at)crdm.cz>, Téma: Zahraničí, Vydáno dne: 03. 02. 2004

I. Občanská společnost


Vidí mladí lidé sami sebe jako (aktivní) účastníky nebo jako pouhé konzumenty, tj. objekty spotřební společnosti?

V jaké míře nabízí společnost mladým lidem dostatečný prostor pro vyjádření jejich názorů a pro provádění akcí a opatření, která by podle jejich mínění mohla být prospěšná pro společnost. Do jaké míry poskytuje společnost mladým lidem prostor naučit se přebírat odpovědnost a experimentovat s různými formami sociální účasti a s mechanismy solidarity?

V jaké úrovni účasti se mladí lidé cítí být vyloučeni? Jaké jsou zkušenosti mladých lidí s intolerancí a rasismem? Jak vnímají metody k zastavení vyloučení ze společnosti a potlačení rasismu? Jaký druh podpory by mladí lidé rádi viděli při úsilí o vyvarování se vyloučení ze společnosti (v rodině, ve škole…)?

Dokáží stávající sdružení (organizace) vyhovět potřebám / očekáváním účasti mladých lidí v občanské společnosti? Měly by tyto organizace zrevidovat svůj přístup? Měla by se dát přednost jiným formám sociální organizace (např. peer skupinám nebo mikroprojektům), jestliže se ukáže, že efektivněji reagují na touhu mladých lidí po dosažitelnějších projektech?

Značný počet mladých lidí rezignuje (stejně jako dospělí lidé) na účast na politickém dění. To zahrnuje problém poznat, jak mohou mladí lidé získat šanci ovlivnit výběr a změny, které určují jejich budoucnost, a na jaké úrovni (lokální, národní, evropské). Co demotivuje mladé lidi v současné politické kultuře a jak to může být řešeno? Jaké mají mladí lidé návrhy týkající se vzdělávacích modelů politické a společenské účasti, mají se podporovat iniciativy politické účasti? Do jaké míry jsou takové iniciativy, jako jsou místní rady nebo parlamenty mládeže, odpovědí na tento problém, nebo to je pouhé alibi?

V oblastech životního prostředí, jak integrovat akce mladých lidí a jejich sdružení se sektorem pro životní prostředí (včetně životního prostředí ve městech) a jak podpořit lepší součinnost?

Jaké kroky musí být přijaty, aby se obavy a zájmy mladých lidí mohly transformovat do akcí a vzdělávacích procesů, které podporují sociální integraci mladých lidí a které je mohou dlouhodobě, i po vyřešení krátkodobých potřeb, angažovat k řešení urgentních a specifických problémů? Co je třeba učinit pro to, aby byli mladí lidé v této oblasti uznáváni jako plnohodnotní aktéři?

II. Ekonomická struktura (možnosti zaměstnání)

Jak prolomit izolaci mladých lidí, kteří jsou vyloučeni ze společnosti, a pomoci jim (kromě pomoci, která je jim poskytována za účelem jejich znovuzapojení) poskytnutím důvěry a podporou zaučení? Ve většině členských zemí existují podobné iniciativy, avšak bývají pouze krátkodobé. Jaké jsou překážky, které znemožňují rozeznat cenné iniciativy nebo ty iniciativy, které by mohly být dále rozšířeny?

A co iniciativy, které se objevují mimo rámec klasického školení a které umožňují mladým lidem získat užitečné dovednosti a interpersonální a sociální kompetence, jež posilují možnosti zaměstnání? Co by se mělo učinit, aby se povědomí o těchto iniciativách rozšířilo natolik, aby byla zajištěna jejich další existence a posílily se vazby s trhem pracovních příležitostí?

Mělo by se ohraničit zaměstnání, tak jak je nyní pojímáme, aby byl někdo uznán jako součást aktivního obyvatelstva? Měly by být i jiné formy aktivity, než je zaměstnání, uznávány a hodnoceny na stejné úrovni, jako je hodnoceno zaměstnání? Neměly by tyto aktivity hrát důležitou roli při přispívání k nezávislosti a sociální integraci mladých lidí? Jak toho můžeme dosáhnout?

Jak můžeme posílit a zhodnotit iniciativy, které mladí lidé sami přijímají, jako je například zakládání různých podniků?

III. Zdraví

Výzkum zdraví často znamená i přijímání určitých rizik. Co nám mohou mladí lidé o těchto rizicích říci (o jejich původu, důvodech)? A co nám mohou říci o způsobu, jak tato rizika snížit a jak jim předcházet?

IV. Autonomie mladých lidí

Jaké akce by měly být přijaty v různých sektorech (včetně mobility, venkovských / městských infrastruktur / bydlení) , aby mohli být mladí lidé naprosto autonomní (samostatní)?

Jaké jsou následky takové autonomie pro mladé lidi? A jaké jsou důsledky pro společnost?

Příjem je důležitou součástí samostatnosti a integrace. Bylo by zajímavé s účastníky prodiskutovat pojem „aktivity produkující příjem”; způsoby pomoci vytváření zdrojů, pojem základních univerzálních potřeb; schopnost mladých lidí vytvářet zdroje a potřebnou pomoc k jejich rozvoji.

A co potřeba dobrodružství u mladých lidí a možnosti, které nabízí současná společnost?

Jaká opatření týkající se bydlení by měla být přijata při vědomí toho, že situace v tomto sektoru má vliv na život mladých lidí v různých podmínkách (nezávislý život, přechod na trh práce, založení rodiny)?